Opět jsme cestovali vlakem a vzhledem ke zpoždění Pendolína to byla cesta poněkud dobrodružná. Na přestup v Praze nám zbyla pouhá minuta, naštěstí vlak do Brna stál hned na sousedním nástupišti. Pro některé z nás byl oběd v jídelním voze opravdovým zážitkem. Cesta rychle uběhla a v půl jedné jsme už vystupovali v Brně. Na jízdu „Šalinou“ jsme se těšili už z domova, bezpečně nás dovezla k cíli - k vědeckému centru Vida. Zde jsme strávili celé odpoledne. Měli jsme možnost vyzkoušet si všechny interaktivní exponáty a prohlédnout si všechna zákoutí. Poté jsme se rozdělili do dvou skupin. První skupina absolvovala program Nebezpečná země zaměřený na katastrofické jevy, které ohrožují a přetvářejí naši planetu, např. zemětřesení, vlnu tsunami, sopečnou činnost, tornáda. Druhá skupina se v programu Mladý detektiv na hodinu stala policejním týmem, který měl vyřešit vraždu na odlehlé farmě. Mohli jsme vyslýchat podezřelé, zkoumat stopy na místě činu, odebírat otisky prstů z vražedné zbraně, porovnávat výsledky rozboru DNA. I když vraha odhalili jen někteří, celou dobu jsme se velmi dobře bavili. V další části odpoledne jsme shlédli Science show na téma tlak a vakuum. Dva moderátoři nám předvedli spoustu pokusů s vývěvou – na vlastní oči jsme tak mohli pozorovat, co se stane s krví člověka, který by byl ve vesmíru bez skafandru. Také jsme zjistili, jak důležitý je vzduch pro náš život nejen na dýchání, ale například i pro šíření zvuku. Najednou tu byl večer a nás čekal další přesun tramvají do hotelu, svezli jsme se dokonce lodí, protože hotel stál na druhé straně Brněnské přehrady. Podle všech byl hotel Rakovec nejlepším ubytováním ze všech exkurzí (možná to bylo televizí na pokojíchJ). Dobrý dojem ještě umocnila večeře - řízek s brambory. Aby se nám dobře spalo, zahráli jsme si po večeři ještě bowling. Po klidné noci a vydatné snídani jsme se pěšky vydali k hrázi přehrady. Počasí nám opět přálo a cesta po břehu byla příjemná. Na hrázi jsme zjistili, že přehrada byla postavena v letech 1936-1940 a dostavěli ji Němci za druhé světové války. Vedle hráze stojí i jediný pilíř mostu z Hitlerem plánované dálnice. Údolím pod přehradou jsme došli na zastávku tramvaje a jeli do středu města. Po prohlídce centra nás už čekalo nádraží, vlak měl samozřejmě opět zpoždění. Tentokrát jsme obědvali přímo na svých sedadlech a oběd o dvou chodech se protáhl na dvě hodiny, ale aspoň nám cesta do Prahy utekla. V Plzni už jsme tradičně dobíhali vlak do Blovic, naštěstí úspěšně. Celé dva dny nám počasí přálo, ale při vystupování v Blovicích lilo jak z konve.

Od loňského června jsme v rámci projektu Regiopopulár absolvovali sedm badatelských exkurzí, všechny velmi zajímavé a poučné. Poznali jsme různé oblasti naší vlasti, historii i současnost techniky a vědy, podívali jsme se i do zahraničí. Je nám líto, že projekt končí, ale zároveň se těšíme, že nás něco podobného zase v budoucnu čeká.

Mgr. Kateřina Synáčová