Den Země jako takový se začal slavit již v roce 1970 a v současné době si jej připomíná 193 zemí na světě.

Když jsme začali na naší škole slavit Den Země asi před 15 lety formou různých projektů a upozorňovat jimi na zhoršující se životní prostředí na Zemi, mohlo se zdát, že některé prognózy zhoršení klimatu jsou předčasné.

Nyní, když se zjevně podmínky na naší planetě zhoršují a prognózy se začínají vyplňovat, snažíme se každý rok zaměřovat na určité téma a hledat řešení pro budoucnost.

Před třemi lety jsme si vybrali půdu. Jak je obecně známo, projekt se vzhledem k distanční výuce nemohl realizovat. Snad proto jsme letošní projekt připravovali s velkým nasazením.

Podle tradice děti při dramatické výchově nacvičily dramatizaci se stejným názvem projektu Co se děje v půdě.

Děti představovaly druhy zvířat od nejmenších bezobratlých až po savce: krtek, krtonožka, žížala,

jezevec, pancířník, chvostoskok, sysel, chrobák, mravenec, stonožka, liška a lištičky. S některými rolemi vypomohli žáci nižších ročníků.

Při hodinách výtvarné výchovy a pracovního vyučování se vyráběly masky a obrázky zvířat žijících

v půdě, pro představu jsme vyrobili potravní pyramidu živých organismů v půdě a nakreslili průřez horní částí půdy i s chodbami krtka, jezevce, králíka a dalších.

Poté následovala hlavní část, ta soutěžní.

K dispozici bylo 6 stanovišť, děti soutěžily asi po čtyřech ve 12 skupinách ze tříd II. stupně, z každé třídy jeden žák ve skupině.

1. stanoviště U krtka nabídlo poznávání živočichů z obrázků, hledání názvu pohádky z pracovního listu a experiment SOPKA.

Na 2. stanovišti U pancířníka žáci luštili autora pohádky, podíleli se na experimentu SLONÍ ZUBNÍ PASTA a sestavovali potravní řetězec v půdě.

Na 3. stanovišti U žížaly žáci řešili pracovní list na téma uhlík a oxid uhličitý, podíleli se na experimentu FARAÓNOVI HADI a dokreslovali do pyramidy žížaly, kterých není nikdy dost.

4. stanoviště U krtonožky připomnělo znečištění přírody experimentem BUBLAJÍCÍ KAPALINY, pracovní list připomněl roli meandrů v přírodě.

5. stanoviště U jezevce se týkalo přirozené niky jezevce lesního, tedy lesa. Poznávání jehličnatých stromů podle přírodnin navodilo téma okyselování ekosystémů půd a lesů. Příprava oxidu siřičitého pomocí sirného knotu předvedla vznik kyseliny v souvislosti s ekologickým problémem KYSELÉ DEŠTĚ.

Na 6. stanovišti U CHVOSTOSKOKA se mohli soutěžící z videa přesvědčit, že při srovnání velikosti člověka a malého chvostoskoka  by tento s přehledem přeskočil Eiffelovku. Jinak se naučili používat pH papírky a rozeznat kyselé a zásadité sloučeniny, dalším úkolem bylo mikroskopování.

Pro rychlé žáky byly připraveny tajenky s hledáním „klíčového slova“, takoví žáci se samozřejmě našli a toto slovo bylo EDAFON, což je komplexní název pro živé organismy v půdě jako třeba PLANKTON pro organismy vznášející se ve vodních ekosystémech.

Na závěr jsme si připomněli další „klíčové slovo“, jehož náplň může zachránit spolu s dalšími opatřeními život na naší krásné planetě Zemi. Toto slovo je BIODIVERZITA = biologická  rozmanitost. Čím více budeme chránit a znovu obnovovat všechny ekosystémy, vytvářet rezervace na souši i v mořích, respektovat a rozšiřovat chráněná území, tím větší šance pro přežití nás Homo sapiens bude možná.

Vysvětlením těchto důležitých pojmů a sladkou odměnou výherců byl letošní projekt uzavřen.

Ing Zuzana Mojrová.