Jedno obyčejné školní ráno čtvrtek 28. května 2026 začalo docela nenápadně, ale už za chvíli jsme stáli uprostřed Divokého západu. Žáci 1. stupně totiž vyrazili do Fort Hary v Jaroticích u Mirotic, kde na ně čekal svět indiánů, kovbojů a dobrodružství.

Hned na začátku jsme si prohlédli indiánské muzeum, kde jsme viděli staré indiánské oděvy, zbraně, předměty denní potřeby i různé zajímavosti ze života původních obyvatel Ameriky. Po prohlídce muzea si děti ještě vyslechly zajímavé povídání a zapojily se do krátké ukázky života tehdejší doby. Vždy jeden žák byl oblečen do dobového kostýmu – indiána, indiánky nebo lovce kožešin či kovboje. Ostatní si mohli lépe představit, jak jednotlivé postavy vypadaly a žily.

Po úvodním seznámení s životem indiánů a kovbojů přišla na řadu ta nejzábavnější část – vyzkoušet si vše na vlastní kůži. Děti si mohly zastřílet z luku i z pušky, házet oštěpem a tomahavkem. Zjistily, že trefit cíl není vždy tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.

Největší pozornost na sebe ale strhlo švihání bičem. Na první pohled se zdálo, že na tom přece nemůže být nic složitého. Brzy jsme ale zjistili, že pořádně prásknout bičem vyžaduje notnou dávku cviku a šikovnosti. Chvíli trvalo, než jsme přišli na správný „grif“, ale o to větší radost měli všichni, kterým se bič nakonec rozezněl. Nadšení bylo tak velké, že si ho nakonec téměř každý chtěl odvézt domů.

Nechyběly ani tradiční indiánské hry a dovednosti. Děti si vyzkoušely hru, při níž bylo potřeba rozhoupat kožený provázek a trefit tyčkou malý otvor v koženém kolečku. Ukázalo se, že tato zdánlivě jednoduchá disciplína dokáže pořádně potrápit.

Po celý den panovala skvělá nálada, děti se s nadšením zapojovaly do všech aktivit a o smích nebyla nouze. Počasí nám přálo, a tak jsme si mohli celý výlet naplno užít. Z Fort Hary jsme odjížděli sice bez koní a bizonů, ale zato s dobrou náladou, vlastním „kovbojským vybavením“ a spoustou zážitků.

Doubková Hana