Dny se krátí a odpoledne se rychle mění v tmavou noc, slunečné podzimní dny střídají mlhy a plískanice, pestrobarevné listí poletující ve vzduchu brzy nahradí první sněhové vločky. Měsíc listopad představuje přechod podzimu do zimy. Začátek se nese v duchu vzpomínání na naše zesnulé. K tomu slouží dva svátky. Na prvního listopadu připadá Svátek všech svatých, na druhého Památka zesnulých, svátek, kterému se také lidově říká Dušičky. Konec listopadu už je ve znamení nastupujícího adventu a těšení se na Vánoce.

Listopad ale přináší i další významné dny. Na svátek svatého Martina, který slavíme 11. listopadu, se například tradičně hodnotil předchozí hospodářský rok. Potřeba připravit se na nadcházející zimu vedla k tradici podávání výživných a tučných pokrmů – hodování. Veselení pokračovalo až do 25. listopadu, svátku svaté Kateřiny, kdy ho vystřídal předvánoční půst. V listopadu slavíme také jeden z novodobějších svátků, Den boje za svobodu a demokracii, který připomíná dva pro naši zemi významné milníky – 17. listopad 1939 a 1989.

My jsme si letos listopad rozhodli zpestřit uspořádáním lampionového průvodu a zároveň si všechny listopadové tradice připomenout. Vybrali jsme si právě jeden z významných listopadových dnů, svátek svatého Martina. I když někteří od rána vyhlíželi první letošní sníh, provázela nás celý den spíše mlha. Před pátou hodinou, kdy jsme se začali scházet na návsi, se už začínalo rychle šeřit. Byli jsme rádi, že jsme si při procházce obcí mohli svítit pestrobarevnými lampiony.

Mezitím žáci devátého ročníku ve venkovním areálu školy chystali ostatním překvapení – strašidelnou stezku s plněním úkolů. Školní dvůr osvětlený pouze svíčkami a plápolajícím ohněm vypadal tajemně. Atmosféru doplňovala strašidelná výzdoba i děsivá hudba linoucí se prostorem. Na jednotlivých stanovištích čekali na děti jejich starší spolužáci a spolužačky v kostýmech strašidel a duchů. Kdo chtěl získat sladkou odměnu, musel projevit nejen velikou odvahu, ale také obratnost a důvtip. Bylo třeba například prolézt tajemným tunelem, zvládnout překážkovou dráhu se slalomem nebo zjistit, co ve svém kotlíku vaří čarodějnice. Pak už jsme se všichni mohli zahřát u ohýnku a hlad zahnat opečeným buřtíkem.

Celý tajemný podvečer se nám moc líbil. Kromě trochy strachu a tajemství jsme si užili i spoustu legrace.

Mgr. Milada Heřmanová