Na 21. února připadá jeden významný den. S osmáky a deváťáky jsme si ho připomněli při hodině češtiny. Nejprve si museli všichni velice pozorně přečíst text pojednávající o vzniku a vývoji jazyka, vyhledat chybná slova a v nich opravit zaměněná písmena. V tajence se pak dozvěděli, že tento den se jmenuje Mezinárodní den mateřského jazyka. Čeština je mateřským jazykem pro cca 13 000 000 lidí. Všichni víme, že patří k západoslovanským jazykům, vyvíjí se už od 12. století a její vývoj stále pokračuje. Naši předci za ni bojovali. Náš mateřský jazyk je jakýmsi pojítkem mezi všemi příslušníky národa, výrazem národní jednoty.

Pro pobavení jsme si připomněli některé věty ze středověké češtiny. Největší úspěch zaznamenalo sdělení: „Stul kabelku!“ – „Zavři pusu!“ A pak už jsme hledali, co dokazuje krásu naší řeči. Nejprve přišly na řadu jazykolamy. Při rychlém přeříkávání jsme se dost nasmáli. V básničce jsme hledali homonyma. Na řadu přišlo i doplňování přísloví a pranostik. Oříškem se stalo doplnění pranostiky: „Když na Urbana prší, bude hodně ………..“  Víte čeho? Přece myší. Hlavu jsme si lámali i nad palindromem (jedná se o větu, která se dá číst z obou stran). Jednu se nám podařilo vytvořit: „Jelenovi pivo nelej“. Zkoušeli jsme i překládat jednoduché věty z polštiny a slovenštiny, protože se jedná o jazyky nám nejbližší.

„A páč sme všeci tuvocať vod Plzně, vyšpekulovali sme někerý z tletěch plzeňských vejžbleptů, aby to bylo v cajku.“ Posledním úkolem jsme se vrátili k plzeňskému nářečí a věty – jako např. „Fšecko by to eště šlo, jenom ty mý pačmáky už nesloužej.“ - přepisovali ve spisovné češtině.

Na závěr každý napsal češtině své přání. Jenom pro představu: „Češtino, přeji Ti, abys nikdy nezanikla, abys tu byla i dlouho po nás. A prosím, nebuď tak složitá.“ „Přeji Ti, abys nadále vymýšlela nová slova a rozšiřovala významy slov.“ „Přeji Ti dalších 1 000 let existence a života.“ „Přeju Ti, aby Tě měli všichni rádi.“

Společné chvíle zaměřené na mateřský jazyk utekly jako voda. Něco jsme si zopakovali, něco nového objevili. Každopádně čeština je krásná, i když někdy složitá a náročná pro uživatele, ale každý z nás by na ni měl být určitě hrdý.

                                                                                               Mgr. M. Milotová